A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Švýcarsko - Průvodce

Velmi stručná historie Švýcarska, sepsaná v bodech a důležitých událostech.

Jako první zabydlel území dnešního Švýcarska keltský kmen *Helvétů* zhruba kolem roku 400 př.n.l.. Odtud pochází latinský název země – *Helvetia*.

Roku 58 př. n. l. se vydali na jihozápad do Galie, ale Caesarovi římští legionáři je zastavili a *Julius Caesar* jejich území kolonizoval. Nechal vystavět silnice a přinesl sem novou kulturu i náboženství – křesťanství.

Po zániku Říše římské východní část Švýcarska obsadil germánský kmen *Alemánů* a západ připadl *Burgundům*.

Jejich území oddělovala řeka Sarine, která i dnes tvoří hranici mezi německy a francouzsky mluvící částí země.

V roce 534 n. l. země připadla do rukou jiného germanského kmene - *Franků*.

V 8. a 9. století za *Karla Velikého* bylo Švýcarsko součástí Svaté říše římské. Vznikla velká opatství, která se později stala středisky vzdělání a kultury.

Rok 1291 znamenal pro Švýcary boj o zachování práv a boj proti politice *Habsburků*. Dne 1.srpna uzavřely tři kantony Uri, Schwyz a Unterwalden „Věčný spolek“ a založily Spříseženstvo. První srpen se slaví jako národní svátek.

Toto období také patří *Wilhelmu Tellovi*, národnímu hrdinovi. Tento bojovník proti panské tyranii byl donucen sestřelit svému malému synovi ze sta metrů jablko z hlavy. Jeho existence není však doložena důkazy, a proto se většina historiků přiklání k závěru, že Tell je pouze legenda.

V 14. století se Spříseženstvo rozrostlo na osm kantonů o Luzern (1332), Zürich (1351), Glarus a Zug (1352) a Bern (1353). Jako název celé oblasti zvolili *Schwyz*.

V roce 1481 přistupují k Spříseženstvu Fribourg a Solothurn a na začátku 16. století přibývá ještě Basel, Schaffhausen a Appenzell.

V roce 1515 je švýcarské vojsko poraženo francouzským vojskem a Spříseženstvo vyhlašuje absolutní neutralitu.

V 30. letech 16. století probíhá náboženská reformace. Katolictví si ponechávají pouze tři zakládající kantony Věčného spolku a Zug, Solothurn a Fribourg.

Vestfálským mírem v roce 1648 byla uznána nezávislost Švýcarska jako suverénního státu.

Rok 1798 znamenal konec Spříseženstva a Francouzi zřídili *Helvétskou republiku*. Bonaparte dal republice novou ústavu, která přidala ještě šest nových kantonů.

Po pádu Napoleona se Švýcarsko rozrůstá o Ženevu, Neuchatel a Wallis.

V roce 1848 je přijata nová ústava a mění republiku ve *spolkový stát*.

Ve 20. století čelil stát dvěma světovým válkám. Na ochranu byla mobilizována armáda a lid.

Rok 1940 hrozil Hitlerovým vpádem, ale velící generál sestavil tak účinnou armádu, že dokázala zemi uchránit.

Ženy získaly volební právo až v roce 1971.

V roce 1986 Švýcaři na základě výsledků referenda odmítli vstup do OSN.

Poslední editace textu: 9.6.2011 13:11
Další informace

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA